|
|
Psychická deprivace a subdeprivace dítěte jako vychovatelská výzva
NOVÁK, David
Cílem této práce je za pomoci narativního zkoumání porozumět zkušenosti těch vychovatelů, kteří měli možnost interakce s deprivovanými a subdeprivovanými dětmi. Konkrétně je práce zaměřena na lidi poskytující pěstounskou péči. Teoretická část práce představuje základní psychologické konstrukty, které pomáhají osvětlit problematiku deprivačního syndromu. Práce ke zkoumání zmiňovaného jevu využívá v praktické části kvalitativní nástroje.
|
|
|
Výtvarný projev psychicky deprivovaných dětí v předškolním věku
ŠEFLOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce je věnována výtvarnému projevu psychicky deprivovaných dětí v předškolním věku. V teoretické části je hlavní důraz kladen na vývoj kresby v předškolním věku, na problematiku psychické deprivace a možnosti arteterapie u daných dětí. Praktická část práce je věnována analýze volných kreseb psychicky deprivovaných dětí ve srovnání s kresbami dětí z funkčních rodin. Je hodnocena kompozice, námět kreseb, barevnost a zpracování prostoru. V závěru je prezentováno několik kazuistik s kresbami deprivovaných dětí. Zjištěné závěry jsou srovnávány s poznatky v odborné literatuře.
|
|
|
Specifika vzdělávání dětí z dětského domova
Pilátová, Hana ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce "Specifika vzdělávání dětí z dětského domova" má teoreticko-empirický charakter a je zaměřena na vzdělávání žáků prvního stupně základní školy, kteří jsou umístěni v dětském domově. První, teoretická část, shromažďuje odborné poznatky vztahující se k sociálně právní ochraně dětí a vybraným případům, kdy nejsou práva dítěte respektována. Popisuje instituce pro výkon ústavní a ochranné výchovy, které jsou pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zachycuje negativní vlivy ústavní výchovy na dítě. V kontextu inkluzivního vzdělávání charakterizuje žáka z dětského domova jako ohrožené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Smyslem teoretické části bylo na základě odborné literatury popsat nejčastější překážky, se kterými se žák z dětského domova v průběhu vzdělávání potýká (nebo může potýkat) a jaké jsou jejich příčiny, nastínit životní situaci žáka z dětského domova. Druhá, empirická část, obsahuje výsledky kvalitativního šetření, jehož cílem bylo zmapovat podpůrnou síť spolupracujících aktérů podílejících se na vzdělávání dětí z konkrétního dětského domova. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit, kdo je do spolupráce zapojen, a které podmínky spolupráci podporují a které ji naopak limitují. Pro výzkum byla zvolena strategie případové studie a metoda...
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BŘÍZOVÁ, Tereza
Tato práce bude zaměřena na téma vliv subdeprivace na školní vývoj dítěte. Subdeprivace je závažný problém dnešní společnosti a má často dalekosáhlé následky pro vývoj dítěte. Ve své práci se budu snažit popsat problematiku subdeprivace a budu se snažit zachytit její podoby. Teoretická část bude vycházet z výzkumů profesora Matějčka, který se touto problematikou zabýval. V praktické části budou zkoumány dvě skupiny dětí. Experimentální skupina z dětského domova a kontrolní skupina, která bude sestavena například dle stejného věku. Tyto skupiny budou sledovány v oblasti socializace, zdraví a školních výsledků. Tato šetření budou zpracována, vyhodnocena a jejich výsledky budou doloženy pomocí tabulek v praktické části.
|
|
|
Příčiny umisťování dětí do dětského domova z pohledu rodičů
Reitzová, Hana ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit názory rodičů dětí umístěných v náhradní péči na příčiny odnětí dětí z jejich péče a umístění dětí do ústavní péče. V úvodu teoretické části je zmíněna historie péče o děti osiřelé nebo odložené a historie vývoje teorie citové vazby. V další části je věnována pozornost vývojové psychologii s ohledem na city a faktory formující fyzický, ale zejména psychický vývoj dítěte. S touto problematikou úzce souvisí teorie citového pouta a pojem psychické deprivace, které jsou popsány v dalších částech práce. S ohledem na zvolenou problematiku následující díl pojednává o zásadních zákonných úpravách, zejména zákon č. 359/1999 Sb. o činnosti Orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a další související zákony. V úvodu praktické části jsou pojednány důležité aspekty kvalitativního výzkumu. Praktická část je orientována na samotné rozhovory s rodiči a každý rozhovor je průběžně zpracován formou narativní rekonstrukce. Středem zájmu při zpracování této práce byli právě tito rodiče, jejich dětství, dospívání a názory na rodinnou výchovu, ale zejména důvody odnětí jejich dětí z rodičovské péče. KLÍČOVÁ SLOVA Historie náhradní péče, citové pouto,...
|
|
|
Význam arteterapie u dětí v Klokánku
PEKÁRKOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Vzhledem k tématu práce se v teoretické části pozornost věnuje významu rodiny pro psychický vývoj dítěte. Dále je popisována problematika dětí a dospívajících, kteří vyrůstají v náhradní rodinné péči. Jelikož jsou v praktické části sledovány děti ze zařízení Klokánek, které je určeno především pro děti ohrožené špatným zacházením, věnuje se teoretická část práce následně syndromu CAN a psychické deprivaci. V posledním, třetím oddíle, teoretické části jsou popisovány projevy syndromu CAN a psychické deprivace ve výtvarné tvorbě dětí. Oddíl se věnuje arteterapeutické práci s dětmi, které prožily trauma, a popisuje některé arteterapeutické metody pro práci s touto skupinou. Teoretická část je uzavřena popisem tzv. "rožnovské interpretační arteterapie", na základě které diplomantka arteterapeuticky v Klokánku působila. V praktické části diplomantka popisuje svou přímou arteterapeutickou práci s dětmi v Klokánku. Obrázkovou produkci dětí hodnotí podle "rožnovského" přístupu, přičemž jako pomůcku užívá Cognetem navržený formulář pro hodnocení výtvarné produkce. Na základě své práce diplomantka hodnotí arteterapii v zařízení typu Klokánek jako velmi přínosnou formu podporující terapie a jako doplňkovou k psychodiagnostice
|
|
|
Péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu
PŘIBYLOVÁ, Marta
Diplomová práce se zabývá psychosociální problematikou ohrožených a osamocených dětí, a to především ve smyslu ohrožení citovým strádáním. Teoretická část se zaměřuje na objasnění klíčových pojmů jako jsou potřeby dítěte, výchova, rodina a její zázemí, psychická deprivace a její důsledky, náhradní rodinná péče, socializace atd. Cílem teoretické části práce je nastínit problematiku výchovy dítěte v prostředí ústavu náhradní péče o dítě v komparaci s výchovou dítěte v prostředí rodiny. Těmito rozdíly jsem se zabývala ve výzkumné části práce. Hlavním cílem bylo oslovit několik zainteresovaných odborníků a zjistit jejich postoje a názory na situaci ohrožených dětí v ČR, která se s touto problematikou potýká. Semistrukturované interview, které jsem s nimi prováděla, bylo zaměřeno především na kladení otázek ohledně stávajících {\clqq}nedostatků`` v Zákoně o rodině a Zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Cílem bylo poukázat na indikátory, které negativně ovlivňují zdárný psychosociální vývoj jedince v dětském věku. Pro dokreslení zkoumané problematiky jsem práci doplnila kasuistikou rodiny s osvojeným dítětem.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Ústavní výchova jako faktor využívání volného času
KAISERŠOTOVÁ, Marie
Práce se zabývá využíváním volného času v souvislosti s ústavní výchovou a dopady, které tato výchova přináší, kdy hlavní zřetel je kladen na formování vztahu jedince k volnému času v kontextu rodiny a zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Obšírněji je pojednáno o rodinném prostředí, jako přirozeném prostředí výchovy, které může významně podmínit vztah jedince k volnočasovým aktivitám. V závěru práce jsou zmíněny problémy, se kterými se mladí lide po odchodu z ústavního zařízení potýkají, a jež se odráží i v jejich nakládání s volným časem.
|
|
|
Povědomí učitelů o problematice dětí v pěstounské péči
DVOŘÁKOVÁ, Martina
Diplomová práce se věnuje problematice dětí v náhradní rodině z pohledu učitelů. Výchova dítěte v náhradní rodině (adoptivní či pěstounské) má svá specifika a přináší řadu problémů, které vyplývají například z možné deprivace dítěte v průběhu jeho raného vývoje. Svá specifika má samozřejmě i vzdělávání a školní příprava dítěte. Proto je důležité, aby učitelé měli dostatečné vědomosti v této oblasti. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku náhradní rodinné péče, na problematiku psychické deprivace a subdeprivace, její příčiny, projevy a diagnostiku. Věnuje se také charakteristikám související se vzděláváním dětí psychicky deprivovaných a subdeprivovaných. Bylo provedeno šetření pomocí metody ohniskových skupin s cílem zjistit povědomí učitelů o náhradní rodinné péči, jejich postoje, názory, očekávání, zkušenosti, porozumění problematice psychické deprivace a subdeprivace. Průzkum byl proveden u dvou skupin: zkušených učitelů z praxe a budoucích učitelů (studentů). Další část tvoří kasuistiky dvou pěstounských rodin se zaměřením na fungování spolupráce mezi rodinou a školou. Získané výsledky mohou být východiskem pro další výzkum a zdrojem námětů pro případné doplnění vzdělávacích programů pedagogického studia.
|
host ::
RSS.